13. 12. Lucie

Zítra: Lýdie
Drobečková navigace

Úvod > Dění v obci > Pálenice

Pálenice

Žádost o zpracování kvasu od 1.7.2024.pdf

 

Pěstitelská pálenice Stará Ves
IČO: 00636584
Odpovědná osoba: Monika Dvořáková (mobil: +420 723 324 667)
Telefonní kontakt do pálenice: 
pevná linka - +420 581 222 069
mobil - +420 601 501 220

HISTORIE PÁLENICE

     V roce 1936 postavilo družstvo pro zužitkování švestek na slivovici palírnu, na kterou mu byl obcí odprodán pozemek. (Tato palírna stála před kovárnou J. Klimeckého).  Pálenice zde fungovala asi do r. 1949. Název spolku: Sdružení majitelů zemědělské pálenice

      V r. 1969 převzala prostory bývalé mlékárny organizace zahrádkářského svazu a vybudovala zde novou pálenici. Byly zde dva kotly, v prvním se topilo uhlím, ve druhém dřevem. Po plynofikaci obce v r. 1993 se změnil systém vytápění pod oběma kotly, topí se zemním plynem. Pro úsporu vody je zavedena recyklace chladící vody.

     Nejdříve pálenici provozovala firma SELIKO Olomouc, od r. 1990 do r. 2014 se v provozování pálenice střídaly obec se ZO Českého zahrádkářského svazu.

Samotná budova č. p. 54 má zajímavou historii.

     Budova mlékárny - nyní pálenice ve Staré Vsi se začala stavět v r. 1899. Již v r. 1896 uvažovali naši občané o jejím zbudování. Dobrá myšlenka klíčila, zapouštěla kořeny, až konečně v r. 1899 přistoupilo se k jejímu uskutečnění.   V čele podniku stáli tehdy nadučitel Bedřich Šamal, starosta Florián Ostrčil, Jan Kozáček a bratři Otakar a Vilém Kuželovi.

     Napřed byly vypracovány stanovy dle stanov mlékárny v Beňově, která byla uvedena do chodu v r. 1898 a upisovány podíly.  Mnozí občané byli získáni pro zřízení mlékárny po přednášce kočovného kazatele Jana Pavelky, který přednášel o důležitosti zřizování mlékáren v blízkém Kostelci.

     První valná hromada Mlékařského družstva se konala dne 13. června 1899 v obecním hostinci. Prvním předsedou zvolen Florián Ostrčil, ředitelem Otakar Kužela, pokladníkem Aug. Skácelík a účetním nadučitel Bedřich Šamal. Do výboru byli zvoleni Josef Hrabálek, Florián Ostrčil, František Ragoš, František Březina, Vincenc Kraťoch a Josef Vrána. Nově zvolenému představenstvu a výboru bylo uloženo vybudovat mlékárnu. Stanovy byly schváleny 23. srpna 1899.

     Byl koupen hostinec č. p. 54 i s polem od dědiců Cabišových za 13 950 zl. Pole ve výměře 38 měřic bylo prodáno za 9.450 zl., od obce obdrželo Mlékařské družstvo 2.000 zl. za to, že byl zrušen třetí hostinec a vypracovány plány na mlékárnu.  Stavba mlékárny byla zadána zednickému mistru Josefu Hrabálkovi na schůzi Mlékařského družstva 2. října 1899. Hned na podzim přivážel se materiál a přikročeno ke stavbě. Přední část budovy byla jen přizpůsobena svému účelu, zadní část na dvoře byla zbořena a nově postavena.

     V r. 1900 pokračovalo se ve stavbě mlékárny, která byla ukončena v měsíci červenci 1900. Zařízena v ní ruční odstředivka a ruční máselnice. Dne 22. července byla posvěcena zdejším farářem Grydilem a na podzim odevzdána svému účelu. Účty za stavbu byly uloženy na půdu mlékárny a tam zničeny od myší. V r. 1923 bylo zařízeno v mlékárně elektrické světlo. Parní pohon v mlékárně byl v r. 1925 zaměněn pohonem elektrickým.

     Zpočátku každý den dva členové družstva střídavě přijímali mléko, prodávali výrobky a vedli dohled v mlékárně. Teprve v r. 1911 byla zjednána do závodu účetnická síla, která tyto povinnosti převzala. Účetní byl podřízen pokladníkovi a zodpovědný ředitelství. Dozor nad veškerou správou družstva vedla dozorčí rada, tvořená šesti členy družstva. Ředitelstvo i dozorčí rada byli za svou práci odpovědni valné hromadě mlékařského družstva.

     Velké potíže způsobilo to, že někteří podílníci přilévali do mléka vodu. Začala být zkoušena tučnost mléka, nepoctivý podílník byl pokutován. V r. 1905 na návrh ředitele mlékárny B. Šámala bylo zavedeno placení mléka dle množství tuku.

     V době války byla výroba omezena, v r. 1916 úplně zastavena. Družstvu bylo nařízeno dodávat 200 l mléka měsíčně a to byl jediný jeho příjem. Po válce prodělávalo družstvo těžkou krizi, sílily hlasy, aby se mlékárna prodala. Provoz na čas převzal Ústřední svaz mlékáren, 1. července 1922 znovu provoz převzalo Mlékařské družstvo.

     V roce 1941 byla zrušena nařízením okupantů zdejší družstevní mlékárna, která po řadu let od svého založení v roce 1899 sloužila zdejším zemědělcům. Stroje byly prodány mlékárně v Kostelci u Holešova, kam bylo nařízeno dovážet mléko ze zdejší obce ke zpracování. Do uprázdněné mlékárenské kanceláře byla přemístěna obecní kancelář.

     V roce 1947 byla koupena budova bývalého mlékárenského družstva družstvem pro zužitkování ovoce na slivovici, ale k vybudování pálenice nedošlo.

     Začátkem roku 1949 bylo v  obci ustaveno prádelní družstvo, které si vzalo za úkol zakoupit elektrickou pračku, aby se usnadnila práce zemědělských žen. Družstvo obdrželo státní subvenci 20.000 Kč. Pro prádelnu byla nalezena vhodná místnost v bývalé mlékárně, kde bylo všechno zařízení umístěno, počátkem února 1949 byla uvedena prádelna do provozu. Předsedkyní prádelního družstva byla zvolena Zaoralová Marie č. 9.

     Od 1. 8. 1951 byla budova bývalé mlékárny přidělena do užívání JZD. V přední části budovy byly kanceláře družstva, kuchyně s jídelnou. Části ve dvoře byly využívány jako sklady hnojiva a krmiv.  Po výstavbě kravína a dalších budov,  JZD přenechalo budovy č. p. 54 jiným uživatelům. Kuchyně byla užívána k přípravě obědů pro místní mateřskou a základní školu, dvě kanceláře měla v pronájmu spořitelna /až do r. 1980/.

     Po r. 1969 zakoupila celý objekt organizace zahrádkářů. Obnovil se provoz pálenice, moštárny, povidlárny. V přední části byly kanceláře zahrádkářů, výkupna ovoce. V 90. letech jedna kancelář sloužila jako poštovní středisko.

      V r. 2014 odkoupila obec od základní organizace Českého zahrádkářského svazu budova se zahradou. Kromě provozovny pěstitelské pálenice je zde obecní knihovna a místnost pro vaření povidel.