13. 12. Lucie

Zítra: Lýdie
Drobečková navigace

Úvod > Informace > Historie > Scelování pozemků

Scelování pozemků

Dnes snad mnohému namane se myšlenka, proč naši předkové měli tolik půdy neobdělané u vesnice. Půda za humny pod silnicí byla za deštivých let zaplavována vodou z Holého kopce a byla místy bažinatá. Po koňském pastvisku tekl křivolakým korytem potůček Rumza, který za deštivých let vyléval se ze svých nízkých břehů, aby zaplavoval níže položená místa, kde nanášela se úrodná půda. Bylo to možná po staletí.

V tehdejších dobách nedovedli pozemky odvodnit, vzdělávali jen takovou půdu, kde bylo sucho a půda dala se vzdělávat bez veliké námahy. Když nadešla příhodná chvíle, změnili naši rolníci i tato pastviska v pole, která dnes počítají mezi nejlepší. Ovšem dalo to mnoho práce, než byla přivedena do nynějšího stavu. Hlavně odvodněním nabyla půda nynější ceny.

Při obdělávání dosud rolníci poznají hranici, kde končí Díly a začínají Trávníky. V Dílech je půda navátá, na Trávnících je půda jílovitá – žlutavá, nános s Holého kopce.

Bylo rozhodnuto, aby potok Rumza, který až do rozdělení pozemků rozléval se po pastvisku a místy tvořil bažiny, byl vyrovnán po pravé straně polí. Do něho svedena voda od kovárny č.71 směrem k chaloupkám, čímž zabráněno rozlévání vody na nynější Záhumení, kde dříve voda při deštích trávníky zaplavovala. Byla zrušena starodávná cesta, která vedla mezi č. 2 a 1 a utvořena nová cesta, která vede od č.166 ke kamennému mostku, jenž byl nově postaven a dosud neporušený stojí. Odtud vedla cesta k cestě na Trávníky, která při scelování byla vyrovnána s cestou k Němčicím. Od sochy sv. Jana Sarkandra prodloužena cesta až k místu, kde se potok obrací směrem na jihozápad. Tím pod silnicí směrem k potoku utvořeny dva díly polí.

Na koňské pastvisko vedla cesta, dnes již zapomenutá, v prodloužení návsi vedle čísel 2 a 1. Ostatní domky podél silnice k Přestavlkům a poslední řada domků směrem k Říkovicím byly postaveny až později.

V r. 1897 byla Stará Ves  mezi prvními obcemi, které provedly scelování pozemků na Moravě.

Přesvědčit občany o důležitosti scelování pozemků byla někdy velmi těžká úloha, neboť rolníci najdou vždy mnoho důvodů proti kladným stránkám scelování. Srovnáme-li dřívější katastrální mapu před scelováním s nynější úpravou katastru ve Staré Vsi, vysvitnou na první pohled přednosti scelování pozemků.

Přímé polní cesty vedou na všechny strany, jimiž vždy velmi pohodlně se dostaneme nazpět k vesnici. Nově upravenými cestami získali rolníci mnoho času, který jindy mařili tím, že byli nuceni zajíždět velkými oklikami na pole.

 Před scelováním bylo 2151 katastrálních parcel, po scelování vzniklo 421 náhradních pozemků, jež byly rozděleny mezi 334 účastníků.

Původní pozemky byly až 2240 m dlouhé a od 3-31 m široké. Mnohé z nich byly přeříznuty cestami a některé z nich byly velmi krátké a k modernímu obdělávání půdy nezpůsobilé. Aby se zamezilo odorávání pozemků, byly ponechány mezi poli meze, které byly semeništěm plevele a hlavně pýru. Mimo to úroda vedle mezí byla vždy nepoměrně menší.

Ti, kteří si nepřáli scelování pozemků, měli důvody proti němu. Byla to v první řadě láska k rodné hroudě – k polím, které obdělávalo někdy několik pokolení za sebou. Ti, kteří měli pozemky vyhnojené a pečlivě obdělané, neradi je měnili za jiné. I jakost půdy v různých polohách měla rozhodující vliv. Byli po scelování i takoví, kteří mnoho let cítili se právem zkráceni a nezapomněli na křivdu, kterou scelováním utrpěli. 

Velká většina účastníků obdržela pole po scelování ve dvou kusech, z nichž jeden v poloze dobré v jižní části obvodu a druhý v části severní, tj. v slabší poloze.

Scelovací řízení bylo zavedeno usnesením zemské komise pro agrární operace ze dne 7.7.1894 č.88. Občané byli o tomto vyrozuměni vyhláškou zemské agrár.komise ze dne 28.srpna 1894 č.180.

Slavnostní odevzdání pozemků jednotlivým majitelům bylo dne 11.září 1897. Ráno byly slavné služby Boží a po nich rozešli se občané do polí, kde jim scelovací úředníci pozemky odevzdali.

Dne 12.července 1898 přijel si prohlédnouti scelování pozemků moravský místodržitel baron Speus Boden.

Současně se Starou Vsí bylo provedeno scelování také v sousední obci Kostelci.

V r.1897 bylo ukončeno scelování pozemků a zřízeny nové cesty.

Dne 3.dubna 1898 dovolil obecní výbor nasázet majetníkům pozemků po kraji cest pět metrů a šest metrů širokých ovocné stromky. Při užších cestách nesměly se stromky sázet. Při cestách pětimetrových musí se stromky sázet dvacet centimetrů od hraniční čáry, při cestách šestimetrových na hraniční čáru.

Majetníci vysázeli stromky na vlastní útraty. V budoucnosti musí stromky udržovat v dobrém stavu, řádně je ošetřovat, uschlé a poškozené stromky odstraňovat a nové vysázet. Úroda ze stromů patří majetníkům pozemků. Kdyby některý majetník pozemku nedodržel podmínek shora uvedených, je obec oprávněna zjednat nápravu na útraty majetníka.